Důležité milníky v historii robotiky: Klíčová data narození průkopníků

Reklama:

Robotika představuje multidisciplinární obor, který vznikl na pomezí mechaniky, elektroniky, počítačové vědy a umělé inteligence. Vývoj tohoto fascinujícího oboru byl formován několika klíčovými osobnostmi, jejichž příspěvky zásadně ovlivnily nejen technologický pokrok, ale také kulturní vnímání robotů ve společnosti. Tento článek představuje chronologický přehled narození nejvýznamnějších průkopníků robotiky od konce 19. století do poloviny 20. století, kteří svými teoretickými koncepty, literárními díly či praktickými vynálezy položili základy moderní robotiky.

Teoretické základy a kybernetika

Norbert Wiener (1894-1964)

Norbert Wiener se narodil 26. listopadu 1894 v Missouri v Kolumbii jako první dítě ruských židovských emigrantů Lea a Berthy Wienerových⁵. Wiener je považován za zakladatele kybernetiky, vědecké disciplíny, která se zabývá řízením a komunikací u organismů a strojů⁵. Tento pojem použil ve své knize "Kybernetika aneb Řízení a sdělování u organismů a strojů", která položila teoretické základy pro pochopení principů automatického řízení⁵.

Wienerovo vzdělání bylo mimořádné už od dětství - jeho otec Leon byl učitelem slovanských jazyků na Harvardu a Norbert byl vzděláván doma⁵. V roce 1906, když mu bylo jedenáct let, nastoupil ke studiu matematiky na vysokou školu (Tufts College)⁵. V roce 1912 obdržel titul Ph.D. na Harvardu za disertaci související s matematickou logikou⁵. Od roku 1919 působil jako učitel matematiky na MIT, kde se věnoval teorii pravděpodobnosti a náhodným procesům⁵. Kybernetická teorie, kterou vytvořil, se stala základním teoretickým rámcem pro pochopení principů automatizace a zpětné vazby, které jsou klíčové pro fungování robotických systémů.

Literární vize a konceptuální základy

Karel Čapek (1890-1938)

Karel Čapek se narodil 9. ledna 1890 v Malých Svatoňovicích a stal se jedním z nejvýznamnějších českých spisovatelů první poloviny 20. století⁸ ¹¹. Čapek je známý především jako autor, který vymyslel moderní koncept robota ve svém dramatu "R.U.R." (Rossumovi univerzální roboti) z roku 1920². Realizoval své studium filozofie a estetiky na Univerzitě Karlově, ale také cursoval studium na Univerzitě Humboldt v Berlíně a na Sorbonně².

Čapkovo dílo "R.U.R." představuje dystopickou vizi budoucnosti, kde uměle vytvořené bytosti slouží lidem, ale nakonec se proti nim vzbouří². Ačkoliv se Čapkovy roboty od dnešního pojetí technologicky liší - jednalo se spíše o biologicky vytvořené bytosti než o mechanické stroje - slovo "robot" pochází z českého slova "robota" znamenajícího nucené práce². Čapkovo literární dílo významně ovlivnilo kulturní vnímání robotů a automatizace ve společnosti. Dalším významným dílem s robotickou tematikou je jeho novela "Válka s mloky" z roku 1936, která slouží jako satira na nacismus a varuje před nebezpečím technologického pokroku bez etického uvážení².

Isaac Asimov (1920-1992)

Isaac Asimov se narodil 2. ledna 1920 ve vesnici Petroviči v sovětském Rusku do židovské rodiny⁷ ¹³. Ve třech letech s rodinou emigroval do USA a zpět do Ruska se nikdy nevrátil⁷. Stal se americkým občanem v osmi letech a nikdy se nenaučil mluvit rusky¹³. Asimov byl výjimečně nadané dítě, které se v pěti letech samo naučilo číst z časopisů a novin¹³.

Asimov získal bakalářský titul z chemie na Kolumbijské univerzitě v roce 1939 a později doktorát z biochemie¹ ⁷. Po válce v roce 1948 dokončil studia a začal pracovat jako učitel biochemie na Bostonské univerzitě⁷. Od roku 1958 se stal profesionálním spisovatelem⁷. Asimov je známý především svými díly ze sci-fi žánru a populárně vědeckými knihami⁷. Nejznámější jeho díla jsou série Nadace (Foundation), O galaktické říši (Galactic Empire Series) a O robotech (Robot series)⁷.

Asimovův nejdůležitější příspěvek k robotice představuje formulace tří zákonů robotiky, které poprvé představil v povídce "Hra na honěnou" vydané roku 1942²⁰. Tyto zákony stanovují: 1) Robot nesmí ublížit člověku nebo svou nečinností dopustit, aby bylo člověku ublíženo, 2) Robot musí poslechnout člověka, kromě případů, kdy je to v rozporu s prvním zákonem, 3) Robot se musí chránit před poškozením, kromě případů, kdy je to v rozporu s prvním nebo druhým zákonem²⁰. Asimovovy zákony dodnes slouží jako výchozí bod pro úvahy o robotické etice a robotickém právu²⁰.

Průkopníci praktické robotiky

William Grey Walter (1910-1977)

William Grey Walter se narodil 19. února 1910 v Kansas City, Missouri, ale celý svůj život strávil v Británii, kam se s rodinou přestěhoval v roce 1915⁶ ⁹. Walter byl amerického původu britský neurofyziolog, kybernetik a robotik⁶. Studoval na Westminster School a později na King's College v Cambridge, kde získał titul z fyziologie⁶ ¹².

Walter je známý především jako tvůrce prvních autonomních robotů, kterým dal název "Machina Speculatrix"⁶ ⁹. Tyto roboty, známé také jako "želvy", vytvořil na konci 40. a začátku 50. let 20. století⁹. Jednalo se o jednoduché, ale pozoruhodně sofistikované stroje, které dokázaly autonomně navigovat prostředím, vyhýbat se překážkám a hledat světelné zdroje⁹. Walterovy roboty představovaly první praktickou demonstraci principů kybernetiky v robotické podobě a ukázaly, že poměrně jednoduché mechanické systémy mohou vykazovat komplexní chování⁹.

George Devol (1912-2011)

George Charles Devol Jr. se narodil 20. února 1912 v Louisville, Kentucky³. Devol je považován za vynálezce prvního průmyslového robota a jeho patent pro první digitálně řízenou programovatelnou robotickou paži představuje základ moderního robotického průmyslu³. V roce 1954 podal patent na svůj robotický systém, který dostal označení "Programmed Article Transfer"³.

Devolův patent, číslo 2,988,237, vydaný v roce 1961, představil koncept univerzální automatizace neboli "Unimation"³. Název "Unimate" pro první průmyslový robot navrhla Devolova manželka Evelyn³. Devol napsal, že jeho vynález "poprvé zpřístupňuje více či méně univerzální stroj, který má univerzální aplikaci pro širokou škálu použití, kde je žádoucí cyklické digitální řízení"³. Po podání patentu Devol hledal společnost ochotnou finančně podpořit vývoj jeho programovatelného systému pro přenos předmětů³.

Joseph Engelberger (1925-2015)

Joseph Frederick Engelberger se narodil 26. července 1925 v Brooklynu, New York⁴. Často je označován jako "otec robotiky"⁴. Získal bakalářský titul z fyziky v roce 1946 a magisterský titul z elektrotechniky v roce 1949 na Kolumbijské univerzitě⁴. Pracoval jako inženýr ve společnosti Manning, Maxwell and Moore, kde se v roce 1956 setkal s vynálezcem Georgem Devolem na koktejlové párty ve Westportu⁴.

Po setkání s Devolem Engelberger společně s ním založil společnost Unimation, čímž vytvořil první robotickou společnost na světě⁴. Jako prezident společnosti Unimation Engelberger spolupracoval s Devolem na konstrukci a výrobě průmyslového robota pod značkou Unimate⁴. První robotická paže Unimate byla instalována v továrně General Motors v Ewing Township, New Jersey, v roce 1961⁴. Zavedení robotiky do výrobního procesu efektivně transformovalo automobilový průmysl, přičemž Chrysler a Ford Motor Company brzy následovaly General Motors a instalovaly Unimate roboty do svých výrobních zařízení⁴.

Závěr

Chronologie narození klíčových průkopníků robotiky odhaluje fascinující průřez mezioborovým vývojem této disciplíny. Od teoretických základů kybernetiky Norberta Wienera přes literární vize Karela Čapka a Isaaca Asimova až po praktické realizace Williama Grey Waltera, George Devola a Josepha Engelbergera vidíme, jak se robotika formovala jako syntéza vědeckého myšlení, technologické inovace a kulturní imaginace. Tyto osobnosti, narozené v období přibližně třiceti let od roku 1890 do roku 1925, položily základy oboru, který dnes zásadně ovlivňuje průmysl, vědu i každodenní život. Jejich příspěvky ukazují, že robotika nevznikla jako izolovaný technologický fenomén, ale jako výsledek konvergence různých oborů poznání a kreativního myšlení napříč kulturními a národními hranicemi.