Hřbitov robotických nápadů: co oprášit a čemu se vyhnout

Většina robotických nápadů umře tiše. Firma zkrachuje, servery se vypnou, robot dostane poslední aktualizaci a zůstane stát na poličce. Některé nápady ale nezemřely proto, že by byly špatné. Zemřely na cenu, na špatné načasování nebo na to, že výrobce prostě přestal platit účty.

Prošla jsem jedenáct takových případů z posledních čtyřiceti let a rozdělila je do čtyř kategorií neúspěchu. U každého píšu, co přesně se stalo. A hlavně: jestli se z toho dá ještě něco vytáhnout, nebo jestli je lepší nechat mrtvého ležet.

Spoiler: u tří kategorií ze čtyř doporučuju oprášit. U jedné rozhodně ne.

Kategorie první: Robot přežil výrobce (a někdy ani to ne)

Tohle je nejmodernější způsob smrti. Robot je fyzicky v pořádku, motory se točí, baterie drží. Jenže jeho „mozek“ běžel na cizím serveru. Když se server vypne, z robota je drahé těžítko.

Jibo (2017–2019)

Jibo měl být první opravdový sociální robot do rodiny. Stolní válec s otočným displejem se v roce 2014 vydal na crowdfunding a na Indiegogo vybral 3,6 milionu dolarů. Zákazníkům dorazil až o tři roky později, v době, kdy už mu konkurovaly Alexa a Google Home.

Firma v roce 2018 prodala své duševní vlastnictví fondu SQN Venture Partners. V březnu 2019 se servery vypnuly a Jibo majitelům pustil poslední zprávu spojenou s tanečkem. Na oslovení „Hey Jibo“ reagoval dál, ale většině hlasových příkazů přestal rozumět¹.

Verdikt: oprašovat, ale jinak. Robot s osobností a pohyblivým „obličejem“ je skvělý nápad. Smrtící byla závislost na cloudu.

Anki Vector (2018–…)

Anki vyrobilo Cozmo a pak Vectora, malého robota s hlasovým asistentem. V dubnu 2019 zavřelo a propustilo přes dvě stě lidí. Vývoj Vectora převzala firma Digital Dream Labs a oznámila to na začátku roku 2020².

Zajímavé je, co se stalo potom. Komunita napsala z uvolněného kódu Digital Dream Labs software Wire-Pod, což je server, který si Vectorův „mozek“ hostuje sám. Hlasové příkazy tak fungují bez poplatků a bez cizího cloudu³.

Verdikt: oprašovat, a je to hotový návod. Wire-Pod je důkaz, že se cloudový robot dá zachránit, pokud výrobce nechá otevřené rozhraní. Ponaučení: rozpoznávání řeči a odpovědi řešit lokálně, cloud nechat jen jako bonus.

Sony AIBO (1999–2006, návrat 2018)

Robotický pes AIBO se prodával od roku 1999. Sony ho v lednu 2006 přestalo vyrábět a v červenci 2014 ukončilo i opravy⁵. Majitelé, kterým psi „zemřeli“, najednou neměli kam s nimi.

Firma A FUN, kterou vede Nobujuki Norimacu, staré AIBO opravuje a z nefunkčních vybírá náhradní díly. Než je rozebere, uspořádá jim pohřeb v buddhistickém chrámu Kófuku-dži ve městě Isumi. Při ceremonii v dubnu 2018 se loučilo 114 psů, celkem jich tak dopadlo zhruba osm set⁴.

Sony mezitím značku oživilo: čtvrtou generaci ERS-1000 uvedlo v Japonsku v lednu 2018⁵.

Verdikt: pouček je víc než nápadů. Robot, který se stane členem rodiny, potřebuje opravitelnost a náhradní díly. Ponaučení: standardní šroubky, díly s dostupnými modely a žádné zalepené šasi.

Kategorie druhá: Sluha do každé domácnosti

Tenhle nápad se vrací každých deset let a pokaždé zkrachuje stejně. Slibuje robota, který bude doma „něco dělat“. Realita: doma nechce nikdo platit za robota, který umí jen pár věcí.

Androbot Topo (1983)

Nolan Bushnell, zakladatel Atari, v roce 1983 představil robota Topo na prvním veletrhu spotřební robotiky v Albuquerque. Topo neměl vlastní počítač a po rádiu ho řídil nedaleký Apple II⁷.

Robotický historik Rick Rowland popisuje, že když se v květnu 1983 začala Topa dodávat, mnoho kusů bylo po příjezdu mrtvých a další se brzy porouchaly. Androbot podle článku zmeškal termíny, dodal vadné výrobky a přišel o klíčové lidi⁷⁶.

Verdikt: nechat ležet. Nápad „robot, který dělá cokoli“ tehdy nedokázal ani doručit fungující kusy.

Pepper (2014–2021)

SoftBank Pepper vyvinul jako humanoidního robota, který umí číst emoce a mluvit s lidmi. Stál v prodejnách SoftBanku v Japonsku a firmy si ho pronajímaly. V červnu 2021 média oznámila, že výroba se zastavila kvůli slabé poptávce, po zhruba 27 tisících vyrobených kusech. Prodeje podle zdrojů trpěly omezenými funkcemi a nespolehlivostí. SoftBank tvrdil, že výrobu obnoví, pokud poptávka vzroste⁸.

Verdikt: nechat ležet. Za Pepperem stály peníze velké korporace a ani tak se neuživil.

Kuri (2017–2018)

Kuri byl roztomilý domácí robot na kolečkách s kamerou a mikrofony od firmy Mayfield Robotics, dceřiné firmy Bosche. Stál 700 dolarů. V červenci 2018 firma zastavila výrobu a do 31. října 2018 skončila úplně. Zálohy z předobjednávek vrátila a už vyrobené kusy k zákazníkům nedošly⁹¹⁰.

Verdikt: nechat ležet. Za sedm set dolarů dostali zákazníci roztomilou kameru na kolečkách. Firma nenašla partnera, který by ji financoval dál.

Everyday Robots (zrušen 2023)

Tady zkoušel postavit univerzálního pomocníka Alphabet, mateřská firma Googlu, i když ne do domácnosti, ale do kanceláří. Projekt Everyday Robots naučil víc než sto robotů uklízet stoly v kantýně, třídit odpad a otevírat dveře.

V lednu 2023 Alphabet oznámil propouštění zhruba dvanácti tisíc lidí a Everyday Robots zavřel. Podle The Robot Report měla firma přes dvě stě zaměstnanců a část technologie i lidí se přesunula do robotických projektů Google Research. Podle bývalého zaměstnance si tým nedokázal odpovědět na základní otázku: děláme pokročilý výzkum, nebo produkt, který se má prodávat¹¹?

Verdikt: nechat ležet, ale zapamatovat si otázku. Sto robotů a celá výzkumná laboratoř jsou mimo dosah většiny z nás. Poučení je ovšem zadarmo: ještě než začnete stavět, rozhodněte se, jestli chcete pokusný stroj na učení, nebo hotový výrobek pro někoho jiného. Ty dvě věci se míchat nedají.

Kategorie třetí: Předběhl dobu

Nápad byl dobrý, technologie kolem ještě ne. Tady se dá nejvíc sbírat inspirace, protože dnešní levný hardware dokáže to, na co tehdy nestačil.

Nintendo R.O.B. (1985)

R.O.B. (Robotic Operating Buddy) byl robot k herní konzoli NES. Nintendo díky němu přesvědčilo obchodníky, aby NES nevnímali jako videohru, ale jako hračku. Oficiálně vyšly jen dvě hry: Gyromite a Stack-Up¹².

Nejzajímavější je, jak fungoval. R.O.B. nemá žádný kabel. Příkazy dostává jako záblesky obrazovky a má stejnou optiku jako světelná pistole Zapper. Hra mu tak může poslat šest různých příkazů. Správně funguje jen s klasickou CRT televizí¹².

Verdikt: oprášit. Jednosměrné ovládání robota světlem z obrazovky je krásně levný nápad. Robot potřebuje jen fototranzistor a trochu logiky, žádné Wi-Fi ani Bluetooth. Záblesky může posílat i aplikace na telefonu nebo tabletu, kterou si člověk řídí sám, takže mu nevadí, že moderní televize se chovají jinak než CRT. Pro výuku je to úžasná lekce o tom, co je vlastně komunikační protokol.

Rethink Baxter (2011–2018)

Baxter byl průmyslový robot, který se dal programovat předvedením pohybu, místo aby ho někdo psal jako kód. Rethink ho představil v září 2011. Firmu v roce 2008 založili Rodney Brooks a Ann Whitaker.

Rethink 3. října 2018, po deseti letech existence, zavřel. Prodeje nesplnily očekávání a očekávaný prodej celé firmy se nezdařil¹³. Patenty, ochranné známky i software Intera 5 později koupila německá HAHN Group¹⁴.

Verdikt: oprášit. „Naučit robota ukázáním“ se dá levně. Stačí serva s odečtem polohy a paměť na sekvenci pohybů. Dokud ruku držíte, robot si zapisuje polohy. Pustíte ji a on je přehraje.

Kategorie čtvrtá: Výrobce skončil, nápad ne

Někdy se výrobce vzdá, ale komunita ne.

Heathkit HERO 1 (od 1982)

A tady je hobby svět. Heathkit byl americký výrobce elektronických stavebnic a v roce 1982 přišel s robotem HERO 1, Heathkit Educational RObot. Měl vlastní počítač s procesorem Motorola 6808 a čtyřmi kilobajty paměti, k tomu světelné a zvukové čidlo, detektor pohybu a sonar¹⁵.

Stavebnice stála 1500 dolarů, hotový robot 2500. Za osm let se prodalo kolem čtrnácti tisíc kusů. Praktickou práci HERO nezvládal a nikdo to od něj ani nečekal: byl určený pro zábavu a výuku¹⁵.

Potom se se stavebnicemi Heathkit skončilo. Heathkit v březnu 1992 zavřel své obchody a oznámil konec elektronických stavebnic po pětačtyřiceti letech. Návrat mezi stavebnice v roce 2011 skončil bankrotem v roce 2012¹⁶.

Verdikt: oprášit. Nápad „vzdělávací robot, který si člověk postaví a sám naprogramuje“ je stále živý. Před čtyřiceti lety stál tisíce dolarů, dnes se sonar, světelné čidlo a mikrokontrolér dají sehnat za pár set korun. Zbývá to, na čem HERO stál: jasný cíl, tedy učit.

LEGO Mindstorms (1998–2022)

Stavebnice LEGO Mindstorms, od které mnoho lidí začínalo s robotikou, skončila 31. prosince 2022. LEGO oznámilo, že produkt Robot Inventor opustí nabídku od konce roku 2022, a aplikace měla zůstat funkční minimálně do konce roku 2024¹⁸.

A komunita? Projekt Pybricks nabízí Python pro všechny generace Mindstorms robotů, takže se dají dál programovat i po konci oficiální podpory¹⁷.

Verdikt: nezemřel, jen změnil majitele. Ponaučení: otevřený firmware a dokumentace jsou nejlepší životní pojistka.

Souhrn: co oprášit a čemu se vyhnout

Co si z hřbitova odnést

Když si to shrnu, nejsou nebezpečné samotné nápady. Nebezpečné jsou tři věci: závislost na cizím serveru, robot bez jasného úkolu a výrobek, který nejde opravit ani rozšířit.

Naopak nejvíc inspirace najdete v nápadech, které vypadají jako zastaralé, ale pracují s levnou a jednoduchou technikou: světlo místo rádia, učení pohybem místo programování, komunitní firmware místo firemního softwaru.

Kdybyste chtěli některý nápad z hřbitova použít, ověřte si dvě věci. Za prvé, jestli bude robot fungovat i bez cizího serveru. Za druhé, jestli ho půjde opravit šroubovákem a ne tavnou pistolí. Když obojí splníte, máte na rozdíl od Jiba i Kuriho šanci, že váš robot přežije svého tvůrce.

A kdybyste chtěli vyzkoušet jen jeden z nich, zkuste R.O.B. Fototranzistor stojí pár korun a za večer se dá postavit robot, který poslouchá na záblesky telefonu.

Citovaná díla