Karel Čapek a zrod slova, které změnilo svět: 136 let od narození vynálezce „robota"

\9. ledna se připomíná narození jednoho z nejvlivnějších českých spisovatelů – Karla Čapka (1890–1938). Ačkoli se narodil před 136 lety v Malých Svatoňovicích, jeho odkaz žije dál. A pro všechny, kdo se zajímají o robotiku, je jeho příspěvek naprosto klíčový. Právě Karel Čapek totiž dal světu slovo, které dnes používáme všude – slovo robot.

Jak se zrodilo nejznámější české slovo na světě

Příběh vzniku slova robot je neobyčejný. V roce 1920 seděl mladý Karel Čapek u psacího stolu a pracoval na nové divadelní hře. Chtěl napsat o umělých existencích, které ovládnou svět, ale měl problém – jak tyto bytosti pojmenovat? Původně zamýšlel slovo „labor" (z latiny, znamenající práci), ale ten mu přišel příliš umělý, papírovitý.

Čapek se svěřil svému staršímu bratru Josefu Čapkovi, který byl malíř a spisovatel. A ten si právě maloval se štětcem v ústech, když slyšel bratrův problém. Odpověď na něj byla krátká a přesná: „Tak jim řekni roboti."

„Ale já nevím," řekl autor, „jak mám ty umělé dělníky nazvat. Řekl bych jim laboři, ale připadá mně to nějak papírově." „Tak jim řekni roboti," mumlal malíř se štětcem v ústech a maloval dál. A bylo to.

Tímto skromným rozhovorem vzniklo jedno ze světově nejznámějších slov českého původu. Slovo robot pochází ze staročeštiny, kde označovalo „robotu" – nucené, otrocké práce. Čapek mu dal nový rozměr a poslal ho do světa.

R.U.R. – divadelní hra, která fascinovala svět

Dvacátého pátého ledna 1921 se konala premiéra Čapkovy hry R.U.R. (Rossumovi Univerzální Roboti) na Národním divadle v Praze. Byl to divadelní senzační úspěch. Během pouhých dvou let byla přeložena do více než třiceti jazyků, včetně angličtiny. A protože tyto jazyky neměly vlastní slovo pro tento nový koncept, začalo se slovo „robot" šířit po celém světě.

Hra vypráví příběh Rossumovy továrny na výrobu robotů na odlehlém ostrově. Do fabriky přijde krásná Helena Gloryová, zástupkyně Ligy humanity, která chce roboty osvobodit. Postupně se developerský záměr změní – robot není jen stroj, ale existuje zde jakási hrozba. Roboti si totiž začnou uvědomovat svou sílu a stanou se nespokojení. Vzbouří se a skoro vyhubí lidstvo. Jen jediný člověk se zachrání – stavitel Alquist, který pracuje rukama jako robot. Zásadní zvrat přijde na konci: dva roboti – Primus a robotka Helena – si vzájemně připadají, milují se. Jsou to první roboti, kterým se podařilo být skutečně lidskými, protože umí cítit a milovat.

Filosofické varování před technologií

Čapka k napsání R.U.R. vedlo osobní pozorování a obavy doby. Žil v období, kdy První světová válka právě skončila – válka, která ukázala, jak může být technika zneužita k ničení lidí. Čapek se zajímal o techniku, vědu a pokrok, ale vždy s rezervou. Viděl nebezpečí, když se technologie stane důležitější než člověk.

Hra R.U.R. je vlastně varováním. Čapek se ptá: Co se stane, když se lidé stanou líní? Když se vyhneme práci a svěříme ji strojům? Kdy stroj získá více hodnoty než lidský život? Tyto otázky zůstávají překvapivě stále aktuální i v dnešní digitální éře.

Čapkovi roboti nejsou mechanické stroje s chladicím olejem, jak je známe z pozdějších science fiction. Jsou to biologické bytosti z živé tkáně, podobnější dnešním konceptům androidů nebo syntetické biologie. Jsou nerozlišitelní od lidí, mají oči, tvář, chování – ale chybí jim duše. Chybí jim cit a láska. To, co je skutečně lidské.

Vliv na vědu a kulturu

Čapkův vliv na vědu se ukázal obrovský. Psycholog a sci-fi spisovatel Isaac Asimov (1920–1992), který se rodil právě v roce premiéry R.U.R., se věnoval robotice a vytvořil své Tři zákony robotiky, které se citují dodnes:

1. Robot nesmí ublížit člověku
2. Robot musí poslechnout příkazy člověka
3. Robot musí chránit svou vlastní existenci

Čapkovo dílo se stalo základem všech pozdějších představ o robotech v literatuře, filmech a konečně i v reálných robotických výzkumech.

Článek nebo román? Přečtěte si R.U.R.

Chcete-li skutečně pochopit, jak hluboké a univerzální jsou Čapkovy myšlenky, neexistuje lepší cesta než si přečíst samotné R.U.R.. Hra je relativně krátká (lze ji přečíst za pár hodin), ale je napsána ve skvělém, poutavém stylu. Dialog mezi postavami je živý a vtipný, přestože jde o vědecko-fantastický příběh.

V češtině je k dispozici bezpočet vydání – od klasických encyklopedických vydání až po moderní překlady. Hra je také volně dostupná v digitální podobě na různých webech věnovaných českému písemnictví.

Proč by měl robotik číst Čapka?

Jako tvůrce robotických projektů se ptejte: Co je to robot? Je to jen stroj, který poslouchá příkazy? Nebo je to něco víc? Čapek vás donutí zamyslet se nad těmito otázkami. V jeho hře najdete:

• Morální dilemata – Měli bychom vyrábět umělé bytosti, aby za nás pracovaly?
• Humanitární otázky – Mají roboti práva?
• Filologické příběhy – Jak se mění společnost, když se změní vztah člověka k práci?
• Lásku a emoci – Předěl mezi strojem a živou bytostí je nakonec cit a láska.

Závěr: Legenda, která nestárne

Karel Čapek zemřel 25. prosince 1938, den po Štědrém dnu, bez toho, aby se dočkal nacistické okupace své vlasti. Ale jeho dědictví trvá. Slovo robot, kterého si před 105 lety vymyslel jeho bratr, se stalo jedním z nejznámějších českých slov na světě.

Každý robotik, každý programátor, každý nadšenec do umělé inteligence by měl znát příběh Čapka a jeho R.U.R. Není to jen historická zajímavost. Je to varovný a filozofický text, který stále obsahuje pravdy o lidstvu, technologii a budoucnosti.

Na 136. výročí jeho narození vás vyzýváme: vezměte si R.U.R. a přečtěte si jej. Poznejte, proč je toto česká hra stále studována na amerických vysokých školách a proč její myšlenky inspirují vývojáře v Silicon Valley.

Čapek nám dal slovo. Teď na nás je, abychom pochopili jeho smysl.

Článek vytvořen k výročí narození Karla Čapka, 9. ledna.