Robotika v roce 2025: Rok převratů, hype a reality

Rok 2025 bude mnohými odborníky a medií označován jako klíčový milník v historii robotiky. Přestože se technologie robotů vyvíjela po desetiletí, teprve spojení pokročilé umělé inteligence se zdokonalenými mechanickými systémy a výrobními kapacitami vytváří prostředí pro masivní transformaci průmyslu. Avšak za leskem skvělých promo videí a ambiciózních vizí se skrývá složitá realita plná technologických výzev, ekonomických nejistot a regulačních bariér.

Úspěchy robotiky v roce 2025

Humanoidní roboti vstupují do průmyslu

Největší novinkou roku 2025 je bezpochyby akcelerovaný vývoj humanoidních robotů, kteří se poprvé v zřetelně dostávají z laboratoří do průmyslových aplikací. Tesla Optimus, o kterém hovoří Elon Musk jako o dlouhodobé strategii společnosti, je testován v továrnách a údajně by měl být dostupný za cenu kolem 20 000 dolarů. Konkurenční startup Figure AI已经 nasadil své roboty Figure 02 do továrny BMW v Spartanburgu v USA, kde autonomně provádějí manipulaci s díly karoserie s milimetrovou přesností.¹

Technické parametry těchto robotů naznačují reálný pokrok. Figure 02 měří 168 cm a váží 70 kg, zvládá manipulaci s předměty do 25 kg, má vylepšenou výdrž baterie trvající až pět hodin a je vybaven šesti senzory umožňujícími analýzu okolí. Robot Boston Dynamics Atlas zase demonstruje nepředstavitelné pohybové schopnosti, včetně běhu, skákání a manipulace s objekty s vysokou přesností.¹

Čínská cenová revoluce

Nejpřekvapivějším vývojem roku 2025 je však cenový průlom z Číny. Společnost Unitree Robotics představila humanoidního robota R1 za pouhých 5 900 dolarů, což představuje zlomek ceny konkurenčních řešení. Pro srovnání: Unitreeův model G1 (130 cm) začínal na 13 800 dolarech, a vlajkový H1 (180 cm) stojí 90 800 dolarů.²

Tento cenový skok není náhoda. Čínské společnosti UBTech Robotics a AgiBot plánují v roce 2026 zahájit výrobu v masovějším měřítku, přičemž UBTech očekává pokles výrobních nákladů o 20–30 procent ročně. Analytici z RBC Capital Markets odhadují, že globální trh s humanoidními roboty by do roku 2050 mohl dosáhnout hodnoty až 9 bilionů dolarů, z čeho více než 60 procent by mělo připadnout právě Číně.³

Transformace průmyslové robotiky a integrace AI

Vedle humanoidů se celosvětově rozšiřuje nasazování kolaborativních robotů (cobotů) a autonomních mobilních robotů (AMR). Trh s coboty se očekává, že dosáhne 12,3 miliardy dolarů do roku 2025. Průmyslové automobilky hlásí 10–15% zvýšení výrobní kapacity díky nasazení robotických systémů a 25% snížení výrobních nákladů u robotů s integrovanou AI.⁴⁵

Generativní AI v robotice otevírá nové možnosti programování prostřednictvím přirozeného jazyka, což snižuje bariéry pro nasazení automatizace v menších podnicích. Technologie digitálních dvojčat (digital twins) umožňuje virtuální testování procesů před fyzickým nasazením, čímž snižují náklady a urychlují implementaci.⁶

Světové hry humanoidní robotiky

V srpnu 2025 se v Pekingu konaly první Světové hry humanoidní robotiky, kde roboti soutěžili v různých disciplínách. Unitreeův model H1 zvítězil ve sprintu i v běhu na 1500 metrů, což demonstruje rostoucí úroveň jejich autonomie a stability.⁷

Otevřená robotika a ekosystém

Platforma Roba oznámila uvedení prvního veřejně dostupného otevřeného a interoperabilního robotického ekosystému, který má redefinovat robotický průmysl. Očekává se, že trh s robotikou bude mít hodnotu 218 miliard dolarů do roku 2030.⁸

Neúspěchy a kritické výzvy

Přestože jsou pokroky impozantní, rok 2025 zároveň odkrýval vážné překážky a omyly, které brání masovému přijetí robotiky.

Investiční bublina a přeceňování technologie

Morgan Stanley varoval, že sektor humanoidní robotiky je přeceňovaný na veřejných trzích, přestože skutečná hodnota spočívá v komponentech, nikoliv v samotných robotech. Analytici upozorňují, že výrobci prezentují schopnosti prostřednictvím „upravených demonstračních videí a inscenovaných vystoupení na veletrzích", které nejsou replikovatelné v reálném průmyslovém prostředí.⁹¹⁰

To předvedly i na Světových hrách humanoidní robotiky, kde se roboti často převraceli, některým padaly části (například Tiangongovi padla hlava při běhu na 1500 metrů), a jejich pohyby byly často nemotorné. Když byl robot Figure 02 na výstavách prezentován, pracoval v idealizovaných podmínkách, které se značně liší od reálného provozu.¹¹

Technologické překážky zbytečně podceňovány

Morgan Stanley identifikoval klíčové problémy, které brzdí komercializaci: baterie, senzory a výrobní procesy. Energie je kritickým problémem – aktuální humanoidní roboti mají výdrž baterie 2–8 hodin, zatímco praktické nasazení vyžaduje mnohem delší provozní časy. Senzory a jejich integrace do jednotného systému zůstávají technologickou bariérou, kterou zatím nikdo zcela nezvládl.¹⁰

Zásadní otázkou zůstává autonomie v chaotickém prostředí. Zatímco roboti zvládají předvídatelné úkoly ve sterilním průmyslovém prostředí, jejich schopnosti v nepředvídatelných situacích zůstávají značně omezené.⁹

Cenová propast mezi aspiracemi a realitou

Současné pokročilé prototypy humanoidních robotů stojí 150 000 až 500 000 dolarů na kus. Aby mohly konkurovat manuální lidské práci, musely by klesnout na 20 000 až 50 000 dolarů. I když čínské společnosti hlásí ambiciózní plány na snížení nákladů, masové produkci v takto nižší ceně brání nedostatek komponent, získávání zvláštních čipů a komplexnost výroby.³⁹

Implementační realita je podstatně tvrdší než očekávání

Data z praxe ukazují, že integrace robotických systémů selhává masivně. Přibližně 70 procent projektů integrace technologií ve skladech zažívá značné zpoždění nebo překročení nákladů, a zhruba 30 procent z nich vůbec nepřináší očekávané výhody. Průměrné přímé náklady na selhání integrace u středně velkých skladů přesahují 100 000 dolarů, zatímco nepřímé ztráty mohou dosáhnout milionů.¹²

Technické překážky jsou značné. Starší skladové systémy ukládají data v proprietárních formátech, které nejsou kompatibilní s moderními JSON či XML standardy. Propojení robota z roku 2025 se skladovým systémem z roku 2003 vyžaduje podstatné úsilí v oblasti datové transformace.¹²

Nedostatek kvalifikovaných pracovníků

Průzkum České hospodářské komory ukazuje, že přibližně polovina respondentů v mikro a malých firmách vůbec nemá zkušenosti s automatizací. Hlavní bariérami jsou omezené finanční zdroje, nedostatek odborných kapacit a obtížná dostupnost vhodných technologií. Český průmysl, tradičně zaměřený na inovace, se tak může stát obětí nedostatku kvalifikované pracovní síly.¹³

Nebezpečí ekonomické polarizace

Velké korporace, které již investovaly do digitální transformace, mohou snáze absorbovat náklady na robotickou integraci. Menší operátoři a střední podniky riskují, že budou systematicky zaostávat. Tato propast hrozí dlouhodobou tržní destabilizací.¹²

Regulační a bezpečnostní vakuum

V roce 2025 stále chybějí jednotné standardy bezpečnosti pro interakci robotů s lidmi, společné právní rámce pro nasazení autonomních systémů a legislativa, která by jasně definovala odpovědnost v případě selhání robota. Evropa a USA se snaží tyto rámce vytvářet, ale procesem jejich přijímání a implementace se situace stává neustále složitější.¹⁴

Čína vs. USA: Geopolitická klíčová hra

Rok 2025 s jasností ukázal, že boj o vedení v robotice je stejně důležitý jako soutěž v elektromobilech nebo polovodičích. Čína si vytvořila systémové výhody skrze svůj výrobní ekosystém, státní podporu a dlouhodobou strategii. Zatímco Spojené státy dominují v oblasti AI algoritmů a autonomie, Čína získala tempo v praktické komercializaci a cenovým bodem.³

Tesla Optimus zůstává ve fázi interního vývoje a testování, zatímco čínské společnosti plánují masové nasazení v roce 2026. Pokud se vývoj podobá precedentu v elektromobilitě, bude se Čína stávat primárním centrem robotické výroby.³

Závěr: Rok transformace, ale bez revolucionárních výsledků

Rok 2025 byl rokem, kdy se robotika definitivně přestala být science-fiction a stala se realitou průmyslu. Pokroky jsou skutečné a imponující. Ale skutečnost zaostává za očekáváním. Humanoidní roboti fungují, ale především v kontrolovaných prostředích. Technologické bariéry jsou reálné a jejich překonání bude vyžadovat roky, ne měsíce. Investiční bublina v sektoru je evidentní, a první korekce na trzích může přijít dříve, než se čeká.

Nejdůležitějším poučením roku 2025 je, že robotika není jen technologickým problémem – je problémem integračním, týkající se ekonomiky, sociální struktury, bezpečnosti, regulace a geopolitiky. Společnosti a země, které budou schopny koordinovat inovaci v hardwaru, AI, legislativě a výrobě, budou mít výhodu. V tuto chvíli se to zdá být předurčeno Číně – pokud nedojde k nečekanému přelomu z Americké strany.

Tabulka: Srovnění klíčových humanoidních robotů v roce 2025

Článek vychází z výzkumu českých a mezinárodních zdrojů publikovaných v roce 2025 a představuje souhrn největších trendů, úspěchů a výzev robotiky v tomto přelomovém roce.